Společnost
 

Reakce na článek Jana Bartoně - Halík tvrdí: "Problém je ve voličích", ve kterém se autor snaží prokázat Halíkův omyl.

Již mnoho let lze ze strany některých politiků pozorovat snahu protlačit do obecného podvědomí následující předsudek - k zásadním politickým či společenským otázkám se má vyjadřovat pouze demokraticky zvolený politik.

Jakkoli na zde uveřejněné články kriticky nereaguji, tentokrát udělám výjimku, neboť míra demagogie prýštící z pera Libora Čermáka hravě překonává erupci gejzíru Strokkur na Islandu.

Zaujal mě příspěvek Jiřího Strádala pod článkem Radky Kielbergerové "Chvilkaři mě zklamali", ve kterém se ozývá hluboká lidská moudrost.

Sám Pánbůh to tak zrežíroval. Krátce po sobě odešli z tohoto světa dvě významné osobnosti veřejného života. Jejich životy a umělecká tvorba nicméně symbolizují zcela protikladné hodnoty.

Je mladičká švédská aktivistka zmanipulována někým v pozadí? No bezpochyby. Je tato skutečnost zcela zásadní? No to vůbec ne.

Nyní je už vše jasné. Miloš Zeman s námi hraje prazvláštní hru. Ta hra by se dala nazvat: Co všechno vydrží občané této země.

V této zemi začíná být nedostatek nejen vody, ale i rozumného či dokonce moudrého slova. Tím spíše je třeba ocenit silný postoj předsedy Ústavního soudu.

Často slýcháme nářek nad tím, jak je ta Evropa posledních let socialistická, levičácká, ba dokonce podporující tzv. neomarxismus. Je to opravdu tak zlé?

V kavárně jsem byl tak pětkrát v životě, zato v hospodě asi miliónkrát. Z toho důvodu se mě osobně dotýká nadávka do pražských kavárníků.